Před pěti lety ceny domů strmě klesaly, ale v posledních dvou letech se propad zastavil a ceny spíše stagnovaly nebo klesaly jen velmi mírně.

 

Ceny domů klesaly plošně a všude, nejvíce však určitě ve větších městech, kde byly nejvíce nadsazené. Velmi dobře si vzpomínám na atmosféru před vypuknutím krize, kdy existovala obrovská skupina poptávajících klientů, protože všichni byli přesvědčeni o tom, že ceny nemovitostí už jen a jen porostou, což je samozřejmě nemožné. Ceny nemovitostí se odvíjejí od celkové atmosféry ve společnosti, se kterou je spojena ochota kupujících utrácet své peníze, takže když se vytratila poptávka, začaly logicky klesat ceny. V době, kdy krachovaly banky a velké finanční instituce, se však nemovitosti přece jen velmi dobře osvědčily, protože si v drtivé většině případů uchovaly značnou část své hodnoty.

 

Cenu domu ovlivňuje především lokalita, to znamená cena pozemku. Kdybychom postavili dva úplně stejné domy na tisícimetrovém pozemku, jeden z nich v Ústecké čtvrti Předlice a druhý v diplomatické čtvrti v Bubenči na Praze 6, byl by mezi nimi cenový rozdíl zhruba 10 milionů korun.

 

Dobře se prodávají rodinné domy, u kterých je rozumně a realisticky nastavená cena. Na trhu je stále dost prodávajících, kteří jsou přesvědčeni o tom, že za svůj dům dostanou dnes stejnou cenu, jakou by dostali před šesti, sedmi lety, a to bohužel platí jak pro soukromé prodejce, tak i pro developery.

 

Myslím si, že struktura prodávaných domů se v čase příliš nemění. Vždycky tu budou na jedné straně kupující, kteří preferují koupit si starší dům a zrekonstruovat si ho podle svých představ, a pak také ti, kteří se raději nastěhují do hotového nového domu. Rozhodujícím faktorem pro kupujícího stejně většinou bývá celková výše investice v kombinaci s požadovanou lokalitou. V praxi jsem několikrát zažil klienty, kteří byli stoprocentně přesvědčeni o tom, že si koupí nebo postaví úplně nový dům a nakonec se rozhodli pro starší stavbu za velmi dobrou cenu, která lokalitou i většinou dalších parametrů splňovala jejich předpoklady, jen bylo třeba ji kompletně zrekonstruovat.

 

Klesající úrokové sazby by logicky měly více motivovat zákazníky ke koupi a tím zvyšovat poptávku, která pak zvedá také ceny domů. Jako obchodník s nemovitostmi bych si takovou situaci samozřejmě přál a myslím si, že v poslední době se špatná nálada na trhu pomalu vytrácí, nicméně mluvit o nějakém zásadním obratu nebo o cenovém růstu bych si v tuto chvíli určitě ještě nedovolil.

 

V hustší městské zástavbě jsou samozřejmě velikosti pozemků u rodinných domů v průměru menší než na okraji města nebo na venkově, okolo 500 m2. Pokud se lidé rozhodnou bydlet za městem, preferují pak většinou domy s pozemky okolo 1.000 m2, se zahradou, která poskytuje přijatelné soukromí, ale nevyžaduje zas až tolik času na údržbu.

 

A co developerské projekty? Sám jsem zvědavý na to, jestli developeři opravdu skokově zdraží ceny všech svých nových domů a bytů, nebo budou v rámci konkurenčního a cenového boje schopní a ochotní si třeba ukrojit zavedení DPH ze svého zisku. Můžeme však téměř s jistotou očekávat obvyklou paniku, která bude vyvolána, aby motivovala kupující investovat své peníze ještě před koncem roku.